U řek

U řek mám večer vlažný rád,
u řek, kde plno mušlí leží,
kde zvolna z řeky vstává chlad
a bílá pěna z dálky sněží.

U řek mám břízy nejraděj
a olše, do nichž stín se dere,
a cvrčků šum a vážek rej
a v dálce města rysy šeré.

Já nikdy nechci dohotoven být…

Já nikdy nechci dohotoven být,
mne krása neuzavřená jak osud láká.
Mít mezi řádky nový, skrytý cit.
Chrám nedokončený víc k nebi jásá.

Tím vzácnější, že nikdo po letech
se bez trestu jej nesmí tknout svou rukou.
A na nedokončených věžích, pilastrech
hnout nelze křehkým snem neb krutou mukou.

V podvečer

Žloutnoucí zahrady u bílých vil
zralými jablky voní.
Večer se pod strání objevil,
smráká se, klekání zvoní.

Mlýny pod sebou v údolí
zatichly u potoků,
zrudl háj bukový na poli,
zdola ni šumu ni kroku.