Želiv
Slávu Želiva po věky šířil premonstrátský klášter, který založil Soběslav I. už roku 1139. I v době Sovova mládí byl vyhlášeným poutním místem a duchovním centrem celého Pelhřimovska. Není proto divu, že básníkova rodina do Želivu také několikrát zavítala.
Za viděnou dnes stojí celý areál s kostely Narození Panny Marie a svatého Petra a Pavla nebo tvrzí, takzvaným Trčkovým hradem. Vyhlášený je místní pivovar. Pro žíznivé poutníky a milovníky dobrého moku vaří tři základní druhy piva, pojmenované podle svých slavných opatů Haštal, Salesius a Jeroným.
Klášter Želiv se hrdě vypíná nad soutokem Želivky a Trnavy, řeky Sovova mladí, která pramení pod vrchem Batkovy asi 8 kilometrů od Mladé Vožice a vine se celým básníkovým krajem kolem Těchobuze a Bratřic, kde přetíná Sovovu stezku, a pokračuje dál až k Hořepníku a Želivu. Asi není náhoda, že právě na tomto duchovním místě svou 56kilometrovou pouť řeka završuje.
Při západu slunce v Želivě
Sníh, sníh… A silnice se dolů stáčí,
hned otvírá se tobě panorama!
Z hlubokých lesů nezazní let ptačí,
sníh, jenom sníh, a prorva, stěna samá.
Zříš v dolinu… Zdi klášterní a věže
pod sněhem v kotlině se nad vsí tyčí.
Mráz ostřeji v ret rozpukaný řeže,
a silněji vran zástup s polí křičí.
Sem silnicí jdou kněží praemonstráti,
zrak cloní si, v dál hledí beze slova.
Před nimi v kouli slunce bodem tratí
se s novým pony bryčka prelátova.
Z mého kraje, 1893
Pohled na Želiv kolem roku 1912 – Foto: Fotohistorie.cz
Přehrada na Želivce – Foto: Wiki Commons
