Slunce své napíná struny

Před jarem teplý den snivý,
svátek je v březnu slunný,
přes obzor do dálky sivý
slunce své napíná struny.

Prorvou jdem v rozjeté hlíně,
nad námi skály visí,
ve vlhkém hlubokém stíně
trochu již vůně se křísí.

151. narozeniny Antonína Sovy

Když slaví narozeniny básník chvějivých nálad, odstínů a polotónů, člověk se tak trochu ostýchá hlasitě gratulovat. Ale narozeniny jsou narozeniny, a když je někomu už 151 let, stud musí zkrátka stranou.

Antonín Sova: Básně – nové vydání pěti básníkových knih

Nakladatelství Host vydalo v rámci edice Česká knižnice soubor pěti knih poezie Antonína Sovy. Čtenářům se dostávají do rukou sbírky, které vznikaly v rozmezí let 1891 až 1906. Tedy v dynamické době přelomu století. V době střídání, plodné koexistence i secesní syntézy uměleckých stylů jako realismus, impresionismus, dekadence nebo symbolismus.

U řek

U řek mám večer vlažný rád,
u řek, kde plno mušlí leží,
kde zvolna z řeky vstává chlad
a bílá pěna z dálky sněží.

U řek mám břízy nejraděj
a olše, do nichž stín se dere,
a cvrčků šum a vážek rej
a v dálce města rysy šeré.

Verše silvestrovské a novoroční

Poslední prosincové dny, to je doba bilancování i předsevzetí. Co se nám povedlo a co ne, koho jsme poznali a kdo se s námi bohužel rozloučil navždy. Někdo se chystá sportovat, někdo se bude pilně učit cizí jazyk a jiný zas bude víc číst, nebo dokonce sepíše svou vlastní knihu.